Výsledky hledání míst

Zděná omítaná sloupková boží muka na čtvercovém půdorysu stojí u cesty k 1. bráně zdejšího hradu nedaleko barokní kaple. Jsou též barokní, postavená někdy v průběhu 18. století. Vhodně doplňují předpolí hradu, přestože jsou vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.

Nacházejí se na rozcestí Slavonice - Dolní Němčice. Kamenná pozdně renesanční, datovaná do roku 1606. Zřízená na objednávku dačického měšťana. Na masivním zdobeném kvádru je vztyčený toskánský sloup, na němž je umístěna kaplice ve tvaru lucerny, krytá stříškou s kamenným křížkem. Památkově chráněná.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka pilířového typu stojí v zahradě domu č.p. 106 na jihovýchodním okraji obce Rohozná. Mají tvar obvyklý pro kamenná barokní boží muka v této oblasti, jejich stáří se však nepovedlo v dostupných zdrojích dohledat. Zakončena jsou trojramenným křížem. Nejsou památkově chráněná.

Boží muka z 2. poloviny 19. století, tzv. týnský typ. Tvoří jej litinový krucifix usazený na vysokém žulovém podstavci, který se směrem nahoru zužuje. Kulturní památka - památkově chráněno od 3. 5. 1958. Volně přístupná.

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.