Výsledky hledání míst

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Zděná boží muka pilířového typu z poloviny 19. století původně stávala při cestě z Komárova do Tuřan, v areálu výzkumného ústavu na Hněvkovského ulici. Na současné místo byla přenesena v roce 2006. Jsou opravena, dobře udržována. Ve výklenku je novodobý mariánský obrázek.

Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.

Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.

Zděná boží muka z konce 18. století v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku je ocelový kříž. V nice se nachází obrázek Panny Marie. Od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pilířková žulová boží muka z počátku 18. století jsou součástí souboru, souvisejícího s poutním kostelem Nejsvětější Trojice. Na čtyřbokém podstavci je trojboký odstupněný dřík ukončený trojbokou hlavicí, zakončenou železným trojramenným křížem na vrcholu. Památkově chráněná od roku 1958.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná boží muka pilířového typu z roku 1866, postavená na paměť srážky pruského a rakouského vojska 11. července roku 1866 v Tišnově. Boží muka jsou udržovaná, kromě moderní plastiky tváře Ježíše Krista v jedné z nik jsou bez výzdoby.

Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.

Boží muka z konce 18. století při křižovatce silnic na Alojzov, Křenůvky, Prostějovičky a Krumsín. Pro kraj typický hranolový sloup s výklenky pro svaté obrázky a obětiny je zakončen stříškou z pálené krytiny, završený křížkem.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.