Hledání podle parametru - roudnice nad labem

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

R. 1896 založen nový roudnický hřbitov a spolu s ním postavena kaple Všech svatých. Pseudogotická stavba na obdélném půdorysu. Čelní i zadní průčelí s vysokým trojúhelníkovým štítem. Uprostřed sedlové střechy sanktusník se zvonem. Jehlan je ukončen makovicí, na ni umístěn kovový kříž s ozdobami.

Kaple z první pol. 19. stol. vystavěna v empírovém stylu. Sklenutý vstup s kamenným průčelím a se dvěma pilastry. Trojúhelníkový štít s reliéfem božího oka. Uvnitř olejová malba Svaté rodiny.

Raně barokní stavba ze 17. století s valbovou střechou. Od r. 1965 sídlo Galerie moderního umění. Díla českých umělců přelomu 19. a 20. století. Kromě toho jsou zde proměnné výstavy všech oborů, koncerty, divadelní představení, literárních večery. Před galerií park s bustami zámeckého archiváře.

Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Barokní centrální kapli postavil roku 1718 A. Ritz na paměť obětem moru. Má půdorys na průniku kruhu a sférického trojbokého trojúhelníku, kopuli kryje zvonová střecha. Bez vnitřního zařízení, obnovena po roce 1990.

Kostel ČCE byl postaven v l. 1908-09 podle projektu arch. A. O. Kuhlmanna (stavitel Hádl). Z finančních důvodů bylo upuštěno od plánované přístavby věže a fary, věž byla dodatečně přistavěna r. 1938. Dva zvony ze tří byly zrekvírovány za 2. sv. války. R. 1998 provedena částečná rekonstrukce kostela.

Na popud Spolku pro postavení historických pomníků byla odhalena socha Jana Husa. V roce 1928 ji zhotovil sochař Rudolf Březa. Postava Jana Husa je provedena ve statickém, vzpřímeném postoji. Pravou ruku má mírně vztyčenou v kazatelském gestu. Na boku kamenného soklu bronzový reliéf.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.

Drobná čtvercová empírová kaplička. Pochází ze zač. 19. stol. Sedlová střecha a zděný trojúhelníkový štít. Průčelí členěno lizénovými rámy. Půlkruhem sklenutý vstup. Na stěně závěru mozaika od malíře Viktora Förstera.

Autor sochy Stanislav Hanzík. Odhalena roku 1996. Socha umístěna tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe. Nachází se v blízkosti roudnického zámku. Sochu posvětil v roce 1997 papež Jan Pavel II.

Pozdně barokní kaple někdejšího špitálu byla postavena u bývalé Pražské brány jihozápadně od roudnického náměstí v letech 1776–7. Obnovena roku 1983, přístupná o letních víkendech.

V sousedství bývalého popraviště nechal postavit kapli, zasvěcenou patronu odsouzenců k smrti, majitel roudnického panství Filip Hyacint z Lobkovic ve letech 1726–8. Dílo O. Broggia vyzdobil freskami V. V. Rainer.