Výsledky hledání míst

Místo styku hranic tří států – Čech, Německa (Bavorska) a Rakouska (Horní Rakousy) v nadmořské výšce 1321 m. Kamenný pomník z roku 1993, starý mezník s letopočtem 1844. V okolí výhledy.

Trojmezí je místo na úplném konci Ašského výběžku 538 m n. m. Třemi hraničními kameny je zde vyznačen styk historické zemské hranice Čech, Bavorska a Saska (dříve ČSSR, SRN a NDR). Z Hranic vede na Trojmezí červená turistická značka, která prochází zónou nepřístupnou do roku 1989.

Trojmezí - německy Dreiländereck, slovensky Trojmedzie - na česko-rakousko-slovenské hranici na soutoku řek Moravy a Dyje nedaleko Lanžhota.

Šumavský vrchol (1364 m) mezi Třístoličníkem a Plechým. Na vrcholu izolované skalisko a na jižním úbočí velká skalní moře. V okolí nejrozsáhlejší porost borovice kleče na Šumavě.

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Dřevěná rozhledna na polské straně hraniční hory Trójmorski Wierch, česky zvané Klepáč nebo Klepý, vznikla v letech 2009-2010. Je volně přístupná.

Vzhledově atraktivní Trojský most z let 2010-2014 je nejnovějším mostem v Praze. Jde o síťový obloukový most s dolní mostovkou pro silniční i tramvajovou dopravu. Je 262 m dlouhý a 36 m široký o rozpětí oblouku hlavního pole 200,4 m. Do šířky řeky nezasahuje žádný pilíř.

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Trpasličí díra je odvodňovací štola vytesaná ve skále nad vsí Klečetné, nyní částí obce Oráčov. Je pozůstatkem starého důlního díla vybudovaného snad v 16. století.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.

Zbytky městského hradu založeného Švábenici spolu s městem před r. 1260. V r. 1514 za Šumburků na hradě byli tři pěnězokazi. Hrad byl součást královského věnného města a byl často zastavován. Po r. 1547 Kryštof z Gendorfu přestavuje na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zničen. Dnes muzeum.

Gotická tvrz v Tryskovicích je poprvé doložena r. 1410. Avšak r. 1512 se ves, která se rozkládala patrně západně od Třeboradic, i zdejší tvrz uvádějí jako pusté a nebyly již obnoveny. Od r. 1558 již nejsou nikde zmiňovány a není známa ani jejich přesná poloha.

Dřevěná kolonáda postavená r. 1883 a v roce 1992 nahrazena věrnou kopií. S prameny Karel IV. (č.2), Dolní zámecký (č.3.) a Tržní (č.5).