Výsledky hledání míst

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Brána do muslimského královského města Alhambry, dokončená v červnu 1348. Po dobytí Granady v lednu 1492 před ní byla sloužena první katolická mše. Jedna ze čtyř vstupních bran města. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Městská brána z pol. 15. stol. Patrně v ní sídlil tholsel, daňový a celní úřad, po kterém je pojmenovaná. Vedle průjezdu byla v 18. století šatlava. Původně dvoupatrová branská věž snížena v 19. stol. o jedno patro a upravena do dnešní podoby. R. 1834 v ní zasedala městská rada.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Brána úsměvů je jediná z dochovaných městských bran. Postavena v letech 1503 až 1522. V roce 1671 v ní karmelitáni vybudovali kapli Svaté Panny Marie. Brána úsvitu se stala poutním místem. Obraz P. Marie je jedním ze symbolů města. V roce 1993 navštívil kapli papež Jan Pavel II.

Muslimská brána do bývalé civilní části královského města Alhambry. Postavena pravděpodobně v době vlády Mohammeda II. (1273-1302). Od roku 1556 u ní byla tržnice s nezdaněným vínem, odtud její jméno. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Zřícenina hradu ze 13. st. Původně sloužil jako pevnost, v 17. st. jako vězení pro protestanské kněze. Koncem 17. st. vyhořel a od 18. st. se uvádí jako pustý.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.