Výsledky hledání míst

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Soutěska vznikla erozivní činností Haluzického potoka. Ještě v r. 1780 přes nevelkou rokli vedla lávka, v současnosti má délku asi 1 km, hloubku 50 m a šířku 200 m. Přírodní památka Haluzická tiesňava, vyhlášená v r. 1963, je ukázkovým příkladem říčního pirátství.

Přírodní památka Hamerská stráň s rozlohou 0,57 ha chrání zakrslé duby zimní a stepní květenu. Vyhlášena v roce 1987.

Havránka je společný název pro dvě části přírodní památky na území městské části Praha-Troja. Je tvořena samostatnými lokalitami, kterými jsou Pustá vinice a Údolí potoka Haltýře s prameništěm. Obě části památky jsou přístupné po trase naučné stezky Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Přírodní památka Housle je hluboce zaříznutá erozní rokle na západním okraji Lysolaj. Je 20-30 m hluboká a necelý kilometr dlouhá. Chráněna je od r. 1982. Převážně pískovcová rokle se vzácnou faunou a flórou je přístupná po naučné stezce.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena r. 1992 na rozloze 66,5 ha. Předmětem ochrany je soustava čtyř rybníků s mokřadním pobřežním porostem jako významných hnízdišť a tahových stanovišť vodních ptáků.

Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.

Zbytek travnaté stepi s udávanou nadmořskou výškou 320 m n. m. Dne 29. 6. 1989 došlo k prvnímu vyhlášení přírodní památky (vyhláška okresního národního výboru Prostějov), avšak účinnosti vyhláška nabyla až 1. 8. 1989.

Přírodní památka Králky byla vyhlášena r. 1987 k ochraně pískovcových a slepencových skalních útvarů, nacházejících se asi 1 km severovýchodně od obce Lukov ve Zlínském kraji. V 19. stol. byly oblíbeným výletním místem šlechtického rodu Seilernů.

Přírodní památka Ládví chrání od r. 1982 jedinečný doklad o činnosti druhohorního moře, jež ve stěnách lomu zanechalo příbojové kapsy, vyplněné různě velkými valouny. Spáry mezi balvany jsou vyplněny jílem, který vzácně skrývá zkameněliny jednobuněčných živočichů–dírkovců z mořského planktonu.

Přírodní památka Lom Janičův vrch - bývalý vápencový lom u někdejšího Mariánského mlýna, který zcela pohltil Janičův vrch. Od r. 2005 zatopen spodní vodou. Chráněné území s výskytem cenných zástupců fauny i flóry o rozloze 4,06 ha bylo vyhlášeno r. 2014. Vyhledávané přírodní koupaliště.

Lúčanský vodopád vysoký asi 12 m je velmi specifickým vodopádem. Intenzivní ukládání pěnovce rozděluje travertinovou terasu s přetékající vodou na stupně, které narůstají ve směru toku a vytvářejí kaskády. Vodopád má velkou krajinářskou, přírodní a estetickou hodnotu.

Malínská skála nad obcí Milovy, součást CHKO Žďárské vrchy, byla jako PP yvhlášena v r.1976. Vznikla magmatitickýmy a biotickýmy procesy ve straších čtvrtohorách. Mrazovým zvětráváním se na skalních stěnách vytvořily puklinové jeskyňe.