Výsledky hledání míst

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Palác vystavěn na 18 m vysoké terase. Palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Síň sta sloupů měří 70 x 70 m. Dochovaly se dvě obrovské postavy býků

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Mayerův gloriet, zastřešený dřevěný vyhlídkový altán z r. 1804. Kousek nad ním je Petrova vyhlídka s dřevěným křížem a při ní busta Petra I. v nadživotní velikosti z r. 1877.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Takmer úplne zaniknutý strážny hrad z konca 13. storočia, ktorý zanikol v 15. storočí. Slúžil ako strážny bod a mýtnica na ceste vedúcej do Zvolena a na Pustý hrad. Hrad bol prvý krát skúmaný v roku 1997 a archeologický výskum z roku 2011 odkryl podzemné múry hradu ktoré sú však dnes opäť zasypané.

Britská pevnost z r. 1895 kontrolovala ústí fjordu Lough Swilly do Atlantiku. Tři dělová stanoviště. Děla s dostřelem 9 km, od r. 1909 nová děla s dostřelem téměř 27 km. Během 1. svět. války fjord základnou britského námořnictva. V l. 1938-1952 pevnost obsazena irskou armádou, poté opuštěna.

Pevnost sv. Mikuláše postavili na ostrově Rhodos rytíři řádu sv. Jana, zvaní johanité, v polovině 14. stol. Měla sloužit k obraně přístavu, který zde byl již od starověku. Někde v těchto místech měl údajně stát i jeden ze sedmi divů světa, Rhodský kolos. Objekt pevnosti prochází celkovou opravou.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.