Výsledky hledání míst

Barokní sloup na návsi bývalých Českých Křídlovic nese umělecky náročně ztvárněné sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1742 od neznámého autora. Dílo je příkladem kvalitní kamenosochařské práce ve venkovském prostředí a od r. 1958 památkově chráněno.

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice postaven r. 1847. Vysoký 5 m. Na dříku ve výklencích jsou reliéfy. Na desce na hlavici osmibokého sloupu je sedící Bůh Otec s tiárou. Mezi koleny má krucifix, u nohou má holubici. Sloup památkově chráněn od r. 1973.

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Monumentálně komponované barokní sousoší. Sloup s plastikou z roku 1679; upravován v roce 1724; restaurován v roce 1837. Na osmibokém stupni vysoká hranolová podnož s pilíři, na nichž jsou čtyři sochy andělů. Ze středu podnože vyrůstá vlastní sloup se skupinou Nejsvětější Trojice v oblacích.

Sloup se sousoším Panny Marie s dítětem z roku 1703. Hodnotná raně barokní plastika. Sousoší stojí ve výšce 4,2 m na kruhové základně. Panna Marie drží v levé ruce na prsou jablko, na němž má Ježíšek položenou pravou ruku. Sousoší je památkově chráněno od r. 1964.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

Sloup se sousoším Vyučování Panny Marie najdeme asi 30 m od silnice v poli. Sloup pochází z r. 1850. Autor není znám. Materiál sloupu je pískovec.

Sloup sv. Anežky České u kostela Povýšení sv. Kříže odhalen roku 2012. Hlavice pomníku vytvořena na motivy sloupové hlavice s motivem světice ze 13. století z Anežského kláštera v Praze. Autorkou pomníku je MgA. Zuzana Čížková. Zhotoveno z umělého kamene. Výška pomníku 220 cm.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.