Výsledky hledání míst

Torzo zámku. Postaven koncem 17. stol. pány z Písnice, později vystřídal více majitelů, koncem 19. stol. přestavěn. Po r. 1945 sloužil k ubytování pohraničníků, poté jako sklad státního statku, který jej nechal zchátrat a roku 1988 z větší části zbořit. Zbytky zdí odstraněny roku 2017.

Čtyřpatrová dřevěná rozhledna na Lucemburkově kopci vznikla prací nadšenců za pomoci dobrovolné sbírky v letech 2017-2020 jako doplněk lyžařského areálu v Českém středohoří. Je volně přístupná veřejnosti od kolaudace v květnu 2020.

Zachovalá vodní nádrž – klaus – na potoku Lučovec v MS Beskydech, sloužící k zachycení vody pro plavení dřeva do železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. Založen před r. 1840. Po pol. 19. stol. za arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu upravován.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Rozsáhlé hradiště o ploše cca 9 ha označují zbytky obvodového opevnění, místy jako hlinitopísčitý val, jinde jako terasa. Na východní přístupové straně zachována dvojitá linie valů. Stáří hradiště se datuje do pozdní doby bronzové, doložené je osídlení Slovany po celou dobu hradištní.

Skalní labyrint Luisenburg je žulové skalní město. Jsou zde poskládané obrovské žulové balvany do fascinujících útvarů. Jsou tu obrovské skalní bloky a až 300 milionů let staré. V areálu se nachází řada skalních formací. Procházku mezi skalami nám zpestří několik vyhlídek.

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.

Starobylá ves Lukov je nyní místní částí městyse Vraný. Je doložena od 13. stol. stejně jako místní tvrz, která zanikla beze stopy za třicetileté války.

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.