Výsledky hledání míst

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

První účelová komerční budova v Británii z r. 1571. Zničena při požáru Londýna v r. 1666. Druhá burza z r. 1669 zničena při požáru r. 1838. Dnešní neoklasicistní stavba z r. 1844. Obchodování ukončeno v r. 1939. Dnes nákupní středisko.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.