Výsledky hledání míst

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Na místě, kde stával od poloviny 18. stol. barokní zámek, stávala již v r. 1274 tvrz. Ta byla zničena za husitských válek. Socialistickým hospodařením zchátralý a zdevastovaný zámek byl zlikvidován v roce 2005.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.

Předrománská kónická kruhová věž z 10. nebo 11. stol. keltského kláštera z 5. nebo 6. stol. Výška 28 m, průměr u země 4,8 m. Bazaltové lomové zdivo, kamenná kuželová helmice. V nadpraží portálu kámen s reliéfem keltského kříže. Ostatní části kláštera odstraněny při parkové úpravě okolí r. 1819.

Románská kruhová věž z 10. nebo 11. stol. zaniklého keltského kláštera ze 6. stol. R. 1097 vyhořela. Po založení nedalekého cisterciáckého kláštera Mellifont r. 1142 Monasterboice upadal. Nejvyšší část věže s kamennou helmicí zanikla. Dále zde stojí zříceniny dvou kostelů a dva vysoké keltské kříže.

Románská kruhová věž z 11. nebo 12. stol. Jedna ze sedmdesáti tří svého druhu v Irsku. Byla součástí keltského kláštera založeného snad sv. Patrikem v 5. stol. Opravena v roce 1841. Dnes se nachází na hřbitově.

Zřícenina vodního mlýna založeného snad již ve středověku u říčky Šumice. První zmínka pochází z r. 1750. Fungoval někdy do 2. poloviny 20. stol. V 70. letech potomci mlynáře mlýn prodali. Od 90. let chátrá.

Tvrz v Krumsíně vznikla asi v letech 1437-1466 za Jana z Krumsína a Lešan. Základem mohl být zdejší dvorec, který je zmiňován r. 1349. Tvrz zanikla po koupi Janem z Pernštejna r. 1527.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.