Výsledky hledání míst

Raně středověké hradiště ve výšinné poloze o rozloze 7,5 až 12,5 ha. Na jeho západním okraji stojí pomník bitvy u Kolína. Areál hradiště nebyl dosud systematicky prozkoumán, není známo, kdy přesně vzniklo a zaniklo.

Zříceniny malého hradu, doloženého k r. 1338 za rytíře Racka. R. 1421 dobyt křižáky, po r. 1482 upraven Vřesovci, r. 1543 uváděn jako pustý. Dochováno zarostlé předhradí s příkopy a malé čtvercové jádro se zbytky zdiva brány, hradeb a obytné věže.

Zaniklá ves Křelová Lhota stávala nad rybníkem za dnešními sady u Dětkovic. Písemná zmínka z r. 1317. Datace nálezů potvrzuje ves již do pol. 13. století. Rok a příčina zániku vesnice nejsou známy.

Kamenný pilón na nejvýchodnějším místě poválečného Československa - dnes trojmezí Ukrajiny, Polska a Slovenska. Kolem se rozprostírá prales Stužica a NP Poloniny, který zasahuje do všech zmíněných států.

Obdélná branská věž snad již z konce 13. stol. Původně známa jako Steinská, s rostoucím významem Kremže převládlo jméno Kremžská. Nadále hlavní vstup do města od jihovýchodu. Podlaží nad průjezdem slouží jako soukromé obydlí. Po obou stranách brány jsou dochované úseky hradeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.

Název bitvy připomíná památník odhalený u příležitosti jejího 750. výročí v r. 2010. Památník se nachází na východním okraji rakouské obce Groißenbrunn (dříve Kressenbrunn) nedaleko hlavní cesty (Schloßhofer Straße). Autorem výtvarného návrhu pamětní tabule je Vladislav Plekanec.

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.