Výsledky hledání míst

Barokní zděná trojboká boží muka z druhé poloviny 18. století. Patří k typu pilířkových božích muk s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. V kaplici, která je netypicky vyšší než dřík, jsou hrotitě zaklenuté niky s plastikami světců. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Hodnotná barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle datace na soklu v roce 1693. Stojí na vysokém hranolovém soklu, zdobeném rytými rámy, nápisy s chronogramem a datací. Mají oblý dřík, který je nepatrně vypuklý do soudkovitého tvaru, hranolovou kapličku s nikou. Památkově chráněna od roku 1958.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Sloupová pískovcová boží muka. Vztyčena roku 1726. Kvalitní barokní kamenosochařské dílo. Materiálem je pískovec. Na hranolovém soklu jehlancovitý nástavec. Tři metry vysoký s plasticky vykrajovanými poli. Kaplička se sedlovou stříškou. Na vrcholu dřevěný křížek s plastikou Krista.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Boží muka z konce 18. stol. Zděný omítnutý hranolový sloup. Nástavec s vpadlinami a novodobými obrázky. Sloup ukončuje římsa a nástavec krytý stanovou taškovou stříškou. Práce lidového mistra. Památkově chráněno od r. 1966.

Trojboká zděná boží muka byla postavena patrně na počátku 19. století. Prvně jsou doložena r. 1826. Stavba je zajímavým krajinotvorným prvkem a cennou kulturně-historickou památkou chráněnou od r. 1958.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Nízká, ale poměrně masivní pozdně gotická žulová pilířová boží muka ze 16. století. Hodnotná, velmi kvalitní práce, ukázka lidového kamenictví. Zvláštností je zpracování kaplice korunované srostlicí křížků. Na současné místo přenesena z rozcestí ke Klažarům. Památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.