Výsledky hledání míst

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.

Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Barokní boží muka s hranolovým dříkem z roku 1696. Původně stávala u Starého Pelhřimova nad Strachovem. Do Děkanské zahrady byla přenesena ve 20. století. Mají vysoký hranolový sokl, zdobený na všech stranách nápisy. Dřík je zdoben rytinami symbolů Kristova utrpení. Památkově chráněna od roku 1958.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.