Výsledky hledání míst

Kostel sv. Martina ve Ptení má údajné počátky již ve 12.století. Písemné zprávy jsou však až z 15. století. Mnohokrát upravován. Uvnitř hrobka rodu Miniati.

Barokní kostel z první poloviny 18. stol. s hrobkou Berchtoldů, postavený na místě staršího předchůdce. Na schodišti sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, věž nese dva zvony. V blízkosti hřbitov a dvě kaple.

První zmínka o kostele v Kerharticích pocházejí z konce 16. století. V r. 1804 byl na jeho místě postaven kostel nový. Obec zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk. Opuštěný a zchátralý kostel byl zbořen v r. 1985.

Farní kostel sv. Martina v Javorné (Gabhorn) byl postaven v 16. století v pozdně gotickém či renesančním slohu. Kostel byl jednolodní, obdélný, snad s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž byla sakristie s dřevěnou věží. V roce 1888 byl do základů zničen při požáru obce a nikdy nebyl obnoven.

Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

První zmínka o hradu Babenberk pochází z roku 902. Městu dominuje kostel sv. Michaela a původně benediktinský klášter. Po zemětřesení vystavěn v letech 1121-1139. Kostel je trojlodní pilířová bazilika. Klášter zrušen roku 1803, nyní domov důchodců.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.

Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Borohrádku postaven v letech 1669–1673. Hlavní oltář z r. 1752, kamenná křtitelnice z r. 1556, vnitřní zařízení z 18. stol. V kostelní zdi náhrobníky z let1625 a 1629. V blízkosti kostela dřevěná zvonice. Na hřbitově novogotická hrobka Lützowů.

Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.

Renesanční kostel sv. Michala nechal údajně postavit hrabě Štefan Koháry v r. 1640. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Až někdy do 19. století byla lokalita poutním místem, čehož je důkazem i malá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Dodnes se z kostela dochovala pouze zřícenina.

Navržen jako ortodoxní katedrála v novobyzantském románském slohu a otevřen r. 1895. Během první svět. války Němci odvezli zvony. Roku 1919 vysvěcen na katolický kostel. Kostel navržen pro 2000 věřících. V exteriéru 266 velkých i malých sloupů a pilastrů. Hlavní oltář z barevného skla.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.