Výsledky hledání míst

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Hraniční kámen označuje nejsevernější bod Rakouska, vlastní hranice však prochází středem toku Červeného potoka.

Drobná věžovitá stavba, původně studna s ruční pumpou, byla postavena v novogotickém slohu někdy v polovině 19. století jako veřejný zdroj vody na náměstí v Bochově. Je z pískovcových kvádrů na čtvercovém půdorysu, s diagonálně pootočenými opěráky, kryta je jehlancovou střechou s korouhvičkou.

Barokní čtvercový kašna se zaoblenými rohy z pol. 18. stol. asi od místního kameníka. Sloužila jako zdroj pitné vody. Uprostřed kašny socha Neptuna s trojzubcem.

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Neptunova kašna z roku 1683 od znojemského sochaře Miachaela Mandíka, nádrž vytvořil kamenický mistr Václav Schüller. Nad čtyřmi mořskými koni, stojí postava boha Neptuna. Jedná se o nejstarší dochovanou olomoucku kašnu.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.

Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.

Dva žulové monumenty s antickými názvy u žulového lomu Kopaniny jsou dílem havlíčkobrodského sochaře Radomíra Dvořáka a připomínají dlouholetou kamenickou tradici v kraji kolem Lipnice nad Sázavou. Pocházejí z let 2015 a 2023.

V obci Nosálov existuje poměrně rozsáhlý soubor lidové architektury, především roubených staveb obytných domů a hospodářských staveb z 19. století. Typickým prvkem zdejších statků jsou zdobené kamenné brány.