Výsledky hledání míst

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Funkcionalistická stavba pocházející z let 1937-1938. Samostatně stojící přízemní odlehčená stavba obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným severním průčelím. Vystavěna ze železobetonové konstrukce s prosklenými plochami. Památkově chráněno od roku 1992.

R.1817 objeven Solný pramen a pak pramen Luční. Oba zakryty dřevěnými pavilóny. Stavba nynější kolonády provedena v l. 1839-43 plzeňským stavitelem Filousem. Pozdně klasicistní stavbu zapadající do parkového prostředí tvoří tři v ose propojené pavilony. Dominantním je převýšený centrální pavilon.

Kolonie zaměstnanců ÖNWB v Nymburce vznikla 1870–3 dle projektu C. Sitteho a K. Schlimpa jihozápadně od nádraží. Část domů z roku 1886 (A. Baum). Brutálně zasažena v 70. letech 20. stol. stavbou železničního učiliště.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.

Zaniklý starý Koloredovský most pojmenovaný podle osady Koloredov vzniklé v r. 1789 a r. 1908 spojené s Místkem. Původně dřevěný most ze 70. let 18. stol. na kamenných pilířích nahrazen v r. 1915 železným. V r. 1945 poškozen při osvobozování, ale obnoven. Zlikvidován r. 1988.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.

Komárovský rybník u Branžeže byl jako jediný ze soustavy pod hradem Kost ve 20. stol. obnoven a zvětšen na 54 ha. Pro malebné okolí, písečné dno a jeho pozvolné klesání vyhledávané rekreační místo se dvěma kempy, chatovými osadami a objekty.

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.

Johanitská komenda byla založena na předmostí Juditina mostu jako strážný a sociální ústav roku 1169. Řád zde s přestávkou 1950–90 sídlí dodnes. Kostel i okolní budovy prošly ve 13.–18. století řadou přestaveb.

Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.