Výsledky hledání míst

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Zbytky skalního hradu blíže neznámé historie a majitelů, romanticky upravené při založení zámeckého parku. Dochovány tři úrovně ve skále vytesaných světniček a chodby se schodištěm. Odehrává se zde děj Máchova románu Cikáni.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Nezřetelné tvrziště v lese na břehu Kokotského rybníka. Tvrz bývala centrem vsi Kokot, která je zmíněna v roce 1358. Ves zpustla a zanikla na počátku 16. století. Archeologicky je tvrz doložena do 14. století a zanikla ještě dříve než samotná ves.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.

Zřícrenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Fragment tvrziště, tradičně označovaného také Na hradě, asi 1 km severně od České Skalice, na okraji příkrého skalnatého srázu nad levým břehem Úpy. Zachovala se jen zadní hrana tvrziště ve formě valu se zlomkem zdi na severním konci.

Kostel sv. Gertrudy je románský kostel. Jeden z nejstarších románských kostelů. Vysvěcen r. 1046. Dvě věže po stranách a osmiboká zvonice nad jeho středem. V interiéru vyřezávané kazatelny z 18. stol. a relikviář sv. Gertrudy. Dnes se z kostela stalo sídlo farnosti.

Unikátní obytný projekt z let 1948–1958 navržený architekty Hilským a Linhartem v duchu poválečné architektonické avantgardy slouží nejen jako obytný komplex, ale obsahuje i hotel, restaurace aj. Jedná se o největší realizaci kolektivního bydlení v ČR.

Místo zaniklé kamenné tvrze na jz. okraji intravilánu obce, v zahradě domu čp. 75. Založena před pol. 14. stol. pány z Količína. Později majetkem Šternberků a Prusinovských. Zaniká v době 30leté války či po připojení Količína k Holešovu r. 1654.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.