Výsledky hledání míst

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.

Rozhledna na Jitrovníku u Šluknova je ocelová konstrukce o výšce 31 m se dvěma schodišti. Je volně přístupná veřejnosti od září 2026 a umožňuje výhled na české pohraniční hory od Klínovce po Sněžku a na Horní Lužici v Německu.

Jivina, zřícenina hájenky Mitrovských (podle dostupných údajů místních obyvatel), cca 1 km za obcí Dolní Rožínka.

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Nádrž Jordán založena roku 1492 přehrazením Košínského (Tismenice, Tismenického) potoka. Rezervoár vody pro město Tábor. Voda byla prostřednictvím vodních mlýnů a dřevěného čerpadla přečerpávána do vodárenské věže a rozváděna do kašen.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Hrad postaven zřejmě na konci 13. století, po několika desetiletích byl asi dobýván a osídlen byl možná až do 17. století. Pozornosti odborné i laické veřejnosti se těší až od devadesátých let 20. století. Z čtyřdílného (dvě předhradí, strážiště a jádro) zřejmě dřevěného sídla zůstaly pouze příkopy.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Původně dělnická kolonie, postavena v l. 1926–1932 Vítkovickými železárnami podle J. Freiwalda. Jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Dnes po rekonstrukci nejatraktivnější bydlení. Některé domy jsou kulturními památkami.

Památník z r. 1898 u příležitosti 40. výročí nástupu knížete Jana II. z Lichtenštejna na trůn. Jedná se o kamennou desku lichoběžníkového tvaru, s čitelným českým nápisem. Připomíná přítomnost Lichtenštejnů na panství Kostelec nad Černými lesy. V sousedství je několik dubů, sovisejících s výročím.