Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Založen Hartlebem z Deblína před r. 1278, po r. 1353 patří Kunštátům. Pobořen za husitských válek a úplně zničen ve 2. pol. 15. st. za česko-uherských válek (1497 se uvádí jako pustý). Vojensky využit snad ještě za třicetileté války.

Malé hradiště bylo osídleno v 9.-10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Loučná je nejvyšší horou Mostecka (955,9 m n. m.). Na plochém vrcholu hory jsou dvě skupiny skal ze žulového porfyru. Také je zde stožár telekomunikační společnosti a železná pozorovací věž (využívaná v 50. l. 20. stol. armádou). Hora se nachází na území Flájské obory, přístupná je příležitostně.

Zámek byl vybudován na místě dřevěného loveckého zámečku v roce 1608 Přemkem ze Žerotína. V roce 1844 získali zámek železářští podnikatelé bratři Kleinové, kteří tu založili přírodní park se vzácnými dřevinami.

Barokní přízemní obdélný zámek pravděpodobně z 18. století, upravován v 19. století; v té době majetkem známého notáře, politika a spisovatele na Sušicku, JUDr. Ambrože. U zámku park, v severním rohu jeho ohradní zdi zámecká kaple z poloviny 18.století. Součástí i hospodářský dvůr. Soukromý majetek.

Pozdně gotický klášterní hrad vystavěný opatem Přibyslavem ve 30.– 40. letech 15. stol. Pozdějšími přestavbami změněn na současnou čtyřkřídlou pravidelnou budovu. Zdevastován využíváním armády do r. 1990.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Zámek byl přestavěn v r. 1748 pod vedením F. A. Pilgrmana z barokního klášterního konventu. Původní záměr, postavit monumentální čtyřkřídlý zámek, se nezdařil a budova později sloužila jako kasárna a dokonce jako tabáková továrna.

Tvrziště leží na rozeklaném pahorku. Dle arch. nálezů byla lokalita osídlena od 14. do 16. století. V rozmezí let 1368–1437 byl Loukov v majetku pánů z Lemberka, poté Jana z Milkovic. Později bylo připojeno k semilskému panství Hrádeckých z Hrádku. První zmínka o tvrzi je až z r. 1654.

Pravděpodobné místo nejisté tvrze v místě objektu čp. 36 (dvorství). Historie tvrze je spjata patrně s drobnými feudáli, kteří na několika dílech Loukova seděli od poloviny 14. do poloviny 16. století.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně zřejmě kolem roku 1600, na zámek barokně koncem 17. století. Dnes jsou v budově kanceláře zemědělského družstva, k zámku jsou přistavěny moderní provozní budovy.

Ne zcela probádané a jisté tvrziště v zahradě domu čp. 65 ve zlínské části Louky.

Zámek vznikl přestavbou původní gotické tvrze. Poč. 17.st. dal Kryštof Skuhrovský Louňovice přestavět, r. 1610 sgrafitová omítka, později štuková výzdoba, raně barokní prvky.

Louny jako město vznikly 60. letech 13. stol. Po požáru r. 1517 město přestavěno a vybudován kostel sv. Mikuláše. Od pol. 19. stol. sídlo okresních úřadů. V 19. stol. a v 60. a 70. letech 20. stol. rozsáhlé demolice v historickém jádru.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.