Výsledky hledání míst

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zastavení křížové cesty s kolorovanými plastikami na dřevěných křížích pocházejí z r. 1893. Poslední z nich s kaplí Božího hrobu dokončena r. 1905. Vnitřní výzdoba kaple je dílem novopackého sochaře Antonína Suchardy.

Raně barokní komplex kaple obklopené trojřídlým ambitem a špitálu. Stavěny postupně v letech 1655 - 1679 příslušníky rodu Putzů z Adlersthurnu. Opravy 1884 a po roce 1990. Za 1. sv. války areál sloužil jako lazaret, ve špitále v l. 1964 -92 knihovna, dnes v areálu muzeum a infocentrum.

Pozůstatky gotické pohřební kaple z dílny parléřovské stavební huti, pocházející z osmdesátých let 14. století.

Mohutná raně barokní síňová kaple postavená v roce 1660 eggenberskými úředníky za zázračné zachránění při bouřce v tomto místě. Zděná, omítaná na obdélném půdoryse, s velkým a širokým půlkruhově zakončeným vstupem a krytá valbovou taškovou střechou.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple Božského Srdce Páně, vystavěna v letech 1913-15 v novorománském slohu. Na pravé straně kaple umístěna socha sv. Václava pocházející z r. 1929. Na levé straně kaple v oploceném areálu umístěn kamenný kříž z roku 1923. Kaple od r. 2000 nemovitou kulturní památkou ČR.

Kaple byla postavena údajně v letech 1938-1942. V interiéru je oltářní obraz Božské srdce od Mikoláše Medka. V červnu 2014 byla na průčelí vytvořena plastika Božského Srdce podle návrhu Jana Koblasy. V dubnu 2018 byla na střechu umístěna nová zvonička.

Novogotická kaple Božského Srdce Páně ve Vysokově pochází z roku 1936 a byla postavena z darů a příspěvků místních občanů a rodáků.

Barokní kaple postavena r. 1762. Nad vstupními dveřmi znak rodu Langendorfových. Ke kapli chodívalo procesí, od r. 1953 procesí zakázána, následně kaple ničena. R. 2012 začala oprava kaple. R. 2013 znovu vysvěcena.

Kaple Čtrnácti svatých pomocníků nechal postavit superior lužských jezuitů páter Jan Klotz jako poděkování za to, že přežil mor roku 1720, dokončení kaple roku 1720 se však již nedočkal. Autor projektu a stavitel kaple není známý. Zanedbaná kaple byla rekonstruována roku 2000.

Slohově čistou jednolodní barokní kapli se čtvercovým presbytářem založil v roce 1708 šumavský sklář Michal Müller jako rodovou hrobku. V roce 1709 zemřel a stavby se ujal jeho syn Valentin Antonín. Stavba byla dokončena roku 1714. V interiéru je malý dřevěný kůr, strop je zdoben původní výmalbou.

Kaple pochází z r. 1895. Je postavena z pískovcových bloků. Cihelná dozdívka těsně pod střechou. Na čelní straně dva polosloupy. V oblouku nad vstupem mělká nika s obrazem Panny Marie s Ježíškem. Kaple prošla komplexní opravou v r. 2005. Před opravou kaplička v zoufalém stavu, těsně před likvidací.

Zrekonstruovaná barokní kaple z 19. století se čtrnácti kapličkami a pramenem léčivé vody.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.