Výsledky hledání míst

Kostel byl postaven r. 1995 podle projektu Ludvíka Kolka na místě původního barokního kostela, uváděného r. 1673 a poškozeného pumami r. 1944. Kostel připomínající sepjaté ruce je železobetonový, krytý měděným plechem s trojdílnou věží. Mobiliář je směsí moderních a barokních prvků.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.

Jediným pozůstatkem vsi Vysočany, zničené kvůli plavišti popílku, je komplex kostela, fary a hospodářské budovy. Stavba z let 1726–35 dle projektu O. Broggia. Počátkem 90. let přestavba fary na hotel. Kostel byl přitom opraven, bez využití.

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.