Výsledky hledání míst

Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Původní gotický kostel doložený r. 1350 nahrazen r. 1726 novou barokní stavbou podle projektu Filipa Spannbruckera. Při úpravách r. 1807 přemístěna sakristie. Vnitřní zařízení novogotické s barokními doplňky. Od r. 2005 kostel filiální ve farnosti-děkanství Kopidlno.

Kostel sv. Vavřince raně gotického původu prvně doložen r. 1354. Nynější vzhled pochází z barokní přestavby v 18. stol., při níž byla též přistavěna věž. Zařízení převážně raně barokní z konce 17. stol. Filiální kostel ve farnosti Starý Plzenec.

Barokní kostel sv. Vavřince, který nyní stojí na břehu vodní nádrže Slezská Harta, měl být dokončen v r. 1768. Současně vznikla i lokálie, která byla později povýšena na farnost. Někdy na přelomu 19. a 20. stol. byla patrně upravena věž.

Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.

Na místě starší svatyně byl r. 1494 postaven v pozdně gotickém slohu jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem a mohutnou hranolovou věží, V letech 1758 - 1782 rozšíření a barokní úprava. Cenná gotická socha Madony s Ježíškem v náručí stojící na měsíci je uložena v muzeu v Chebu.

Bohoslužby jsou v tomto kostele slouženy v 15 hodin každou sobotu. v Postním období se modlí od 14:30 Křížová cesta.

Barokní kostel vznikl přestavbou staršího, zřejmě gotického kostela (středověké jádro), která byla provedena v l. 1710–1712. R. 1798 nahrazen pův. prkenný strop cihlovou klenbou. Od r. 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR. V l. 2002–2006 prošel jeho interiér kompletní rekonstrukcí.

Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích postaven jako gotický ve 14. stol. na základech starší románské stavby. V 18. stol. barokně přestavěn a bohatě vybaven. Vzhledem ke statické poruše krovu stavba chátrá. Z iniciativy občanského sdružení probíhají postupně záchranné práce. Využíván jen příležitostně.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.