Výsledky hledání míst

Kruhové tvrziště obklopené příkopem s pozůstatky valu na severní straně. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1586, ale zřejmě stála už ve 14. století. Dnes v areálu Ústavu sociální péče, který stojí na místě bývalého dvora.

Kamenná Kurzova rozhledna 1041 m n. m., 24,8 m vysoká. Stávala zde dřevěná rozhl., vybud. r. 1894. Kamen. rozhledna otevřena r. 1905 (Klub českých turistů). Za války zabrána Němci, r. 1950 armádou. R. 1999 vrácena KČT. Po rekonstr. otevřena r. 2000.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.

První zmínka o vsi je z r. 1273 v listině kláštera v Doksech. Od konce 15. stol. vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau, kteří zde založili ren. tvrz a jsou zde připomínáni ve 20. l. 17. stol. Poslední zmínky o ml. tvrzi jsou z poč. 18. stol. Dnes ne moc výrazné tvrziště, na jehož temeni stojí čp. 52.

Terénní zbytky skalního hradu. Založen zřejmě králem již v 1. pol. 13. stol. a patřil tak patrně k nejstarším českým hradům. Zanikl ještě ve 13. stol. Z částečně dřevěného objektu se dochovaly náspy a místnosti tesané ve skále.