Výsledky hledání míst

Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Nový židovský hřbitov byl založen r. 1925. R. 1926 byla postavena funkcionalistická obřadní síň (arch. A. Kurz). Hřbitov byl zdevastován nacisty za II. světové války. Po válce sem byly převezeny náhrobky ze starého žid. hřbitova, které se zachovaly. Obřadní síň je od r. 1990 v soukromém vlastnictví.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.

Nový židovský hřbitov vznikl v r. 1883. V r. 1942 poničen, zbořena obřadní síň. Zjištěno 380 hrobů, dnes běžně nepřístupný, parková úprava místa.

Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1870 a je stále využíván k pohřbívání. Najdeme na něm náhrobky s hebrejskými, německými a českými nápisy od doby založení až z počátku 21. století. Bylo na něj též přeneseno cca 80 barokních a klasicistních náhrobků ze starého hřbitova devastovaného nacisty.

Architektonicky významný obchodní dům vystavěný nákladem podnikatelů Maxe Bredy a Davida Weinsteina r. 1928. Architektem stavby byl slavný Leopold Bauer, který budovu pojal jako železobetonovou stavbu vyplněnou zdivem s moderně pojatou fasádou.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Novobarokní budova z roku 1915, původně filiálka Rakousko-uherské banky. Od roku 2006 ve správě Opavské kulturní organizace (OKO), prochází přestavbou na Obecní dům města Opavy.

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.