Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Kardašově Řečici byl založen počátkem 17. stol., současná podoba pochází z 2. poloviny 19. stol. Na hřbitově se dochovalo přibližně 160 náhrobků od 18. stol. Hřbitov je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Židovský hřbitov v Nové Včelnici pochází z r. 1800 a leží severovýchodně od města při silnici na Štítné. Je na něm zachováno asi 120 náhrobků. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Nevelký židovský hřbitov v lese u Přehořova byl založen před r. 1723. Židovská obec v Přehořově zanikla r. 1921 sloučením s obcí v Soběslavi. Hřbitov je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Nevelký židovský hřbitov u Malé Šitboře vznikl počátkem 19. století. Dochovalo se 90 náhrobků z let 1821-1900. Hřbitov byl upraven v letech 2006-2009. Není památkově chráněn.

Židovský hřbitov u Nového Sedliště pochází pravděpodobně z 2. pol. 17. stol. Dochovalo se na něm asi 250 náhrobků. Hřbitov je v majetku české Federace židovských obcí.

Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Židovský hřbitov na jižním okraji obce založen v 17. stol., i když údajně se tu pohřbívalo již r. 1523. Nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy pocházejí z období baroka, nejmladší z počátku 20. stol. Hřbitov s márnicí obehnán ohradní zdí z lomového kamene. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Chrám Církve československé husitské. Dům byl zakoupen a upraven pro konání bohoslužeb r. 1921, kdy pro vzrůstající počet účastníků setkání dosavadní místa přestala stačit. Později tento problém vyvstal znovu, a tak byl přikoupen sousední pozemek a r. 1926–27 byla přistavěna nová chrámová budova.

Zřícenina kaple leží východně od obce Zduchovice na vrchu Jezerná. Pocházela z 18. století.

Zvon stojí přibližně ve středu vesnice u rozcestí. Jeho stavbu inicioval a navrhl Ing. Petr Nedvěd. Téměř třítunový a bohatě zdobený zvon byl odlit v rodinné zvonařské firmě Rudolfa Pernera III. v Pasově; nevysoká čtyřboká zvonice je z mrákotínské žuly, skla a oceli. Instalován v létě roku 2012.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.