Výsledky hledání míst

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Tvrz pravděpodobně založena po r. 1363, kdy někteří z olomouckých biskupů začínali používat přídomek "z Branek". Zřejmě stávala západně od současného nového zámku a byla chráněna vodním příkopem. Archeologicky ale zatím není doložena.

Tvrz přestavěná na zámek. Původní renesanční tvrz přestavěl František Erasmus Lockner z Lockenau r 1701 na barokní zámek. Historický objekt jeví znaky renesanční stavby přestavěné barokně. Nově opravený.

V barokní zámek byla Františkem Erasmem Locknerem z Lockenau v roce 1701 přestavěna starší tvrz. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn H. Huberem v historizujícím stylu, kolem je dnes neudržovaný zámecký park.

Zříceniny hradu založeného rodem Wustehubůz na počátku 14. století. Hrad byl opuštěn koncem 16. století. Dispozice části hradu použity pro stavbu renesančního zámku. Rekonstrukce r. 2013. Nyní je v zámku čtyřhvězdičkový hotel s restaurací. Prohlídky stále probíhají.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek ze 16. stol., na levém břehu řeky Opavy, vybudovaný jako náhrada tvrze z 15. stol. kancléřem krnovského knížetství Jeronýmem Reinwaldem. V 18. stol. barokně přestavěn a počátkem 19. století za Khuenburgů upraveny klasicistně fasády.

Gotická tvrz v Braškově patrně z 14. stol. je písemně doložena r. 1412. Byla chráněna velkým rybníkem a vodním příkopem. Zanikla zřejmě již v průběhu 15. stol. Tvrziště, zmiňované ještě r. 1602, zmizelo beze stopy. Mohlo snad ležet v blízkosti dnešního obecního rybníka.

Tvrz postavená v r.1555 Heřmanem Bohdaneckým z Hodkova. V 17.st. zpustla a později se již nepřipomíná. Stávala na skalnatém návrší nad rybníkem a ještě v 19.st. byl patrný sklep se schodištěm. Lom na kámen způsobil, že po tvrzi nezůstaly žádné stopy.

Vilu podnikatele Josefa Bratmanna navrhl r. 1895 student architektury Hubert Gessner. Jedna z nejstarších secesních památek v Česku. Dvojpodlažní obdélná stavba s bohatou štukovou výzdobou fasád. Od r. 2002 patří Zlínskému kraji, dnes zde sídlí základní umělecká škola.