Výsledky hledání míst

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Boží muka nad řekou Úpou z konce 17. století, kterou postavil kníže Piccolomini, jako projev díků za záchranu života.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze téměř 930 ha leží v sousedství města Boží Dar a je přístupná jen po trase okružní naučné stezky o délce 3,2 km, převážně po povalových chodnících, které není dovoleno opouštět. Chráněno je vrchovištní rašeliniště se specifickou flórou.

Zděná rozhledna (21 m, 320 m n. m.) byla postavena a otevřena pro veřejnost r. 2009. Rozhledna je součástí sportovního areálu s restaurací. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 17 m se nabízí krásný výhled na město Olomouc, oblast Hané, Oderské vrchy, Hostýnské vrchy, Drahanskou vrchovinu či Jeseníky.

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.