Výsledky hledání míst

Přes 13 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře byla otevřena roku 1936 jako součást vodojemu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století, znovuotevření se dočkala po rekonstrukci v roce 1999.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Jenda z nejvýznamnějších novoklasicistických budov v Praze z let 1924–1929, podle projektu Františka Roitha.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Historické jádro zabírá ostrožnu nad Ohří. Vznik hradiště je kladen do pol.10.st. R.1265 Přemysl II. Otakar městu udělil významná privilegia. Stalo se jedním z nejvýznamnějších po Praze. Po třicetileté válce úpadek, z kterého se již nevzpamatovalo. Památka UNESCO od r. 2023.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.

Dominantu turnovského náměstí tvoří mohutná budova někdejší městské spořitelny, postavená na jeho severní straně roku 1907 podle projektu arch. J. Heindla. V 90. letech 20. století získala západní přístavbu na místě staršího domu.

Výrazná secesní budova jilemnické spořitelny vznikla v jihovýchodním koutě zdejšího náměstí v letech 1910–11 podle projektu Jana Vejrycha, rodáka z nedaleké Horní Branné. Peněžnictví sloužila do 90. let 20. století, od té doby téměř bez využití.

Secesní stavba městské spořitelny vystavěné v r. 1914 v severní frontě Velkého náměstí. Na fasádě symboly píle a hojnosti.

Historická budova spořitelny postavena v letech1 904-1906 na základě projektu Franze Blasche ve slohu vegetabilní secese s barokizujícími detaily. Stavba urbanisticky splývá s budovou zdejší radnice.

Novostavba banky z roku 1891 podle plánů Antonína Wiehla na místě soukenických kotců přeměněných na divadlo. Přestavěna podle projektu Osvalda Polívky v roce 1931.

Městská střelnice v Českém Těšíně byla postavena v roce 1882 v novoklasicistním slohu. Budova, prohlášená za kulturní památku, je sídlem Kulturního a společenského střediska „Střelnice“.

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.