Výsledky hledání míst

Návesní barokní kaple neznámého patrocinia je prvně prokazatelně doložena na mapě z r. 1834, ale jistě vznikla mnohem dříve. Stavba sloužila jako zvonice a ke konání májových pobožností, ale mše se zde nekonaly. Barokní kaple zanikla někdy v polovině 20. století.

Nyní již zrušený hřbitov z roku 1786. Součástí je hřbitovní kaple z roku 1846, vznikla na podnět rodiny Kleinů. V roce 1999 plocha hřbitova zrekultivována. U hřbitova unikátní lipová alej.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Drobná zděná čtyřboká sakrální stavba z 18. století tvoří přechod mezi božími muky a výklenkovou kapličkou. Fasáda je prolomena hlubokou segmentově zaklenutou nikou, se značně vybledlým obrazem Svaté Rodiny. Střechu mají stanovou, zděnou, s kovovým křížem ve vrcholu. Muka jsou památkově chráněná.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Novorománská obdélná kaple, vystavěná roku 1896 rodinou Zemanů, nedaleko jejich statku na rozhraní Kopřivnice a Příboru. Obdélná stavba s trojúhelným štítem, fasáda členěna lisenami prolomená po stranách půlkruhově zakončenými okny, v průčelí dveře zajištěné mříží

Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usadila kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov byl založen patrně brzy po osídlení oblasti židovskými rodinami někdy v 2. pol. 15. stol., V písemných pramenech je zmiňován až r. 1594. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1621, na hřbitově je přibl. 1 300 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Poslední pohřeb r. 2006.