Výsledky hledání míst

Hřbitov z roku 1680. Zachovalo se na něm cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší je z roku 1796. V části hřbitova jsou starší hroby překryty mladšími a náhrobky jsou zasazeny do ohradní zdi. Poslední pohřeb roku 1969. V obřadní síni expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.

Hřbitov byl údajně založen, stejně jako janovická synagoga, v roce 1723. Je ale pravděpodobně starší, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1705. Na ploše 1515 m2 se dochovalo okolo 260 náhrobků, z období baroka, klasicizmu i moderních. Hřbitov je volně přístupný, ohradní zeď je opravena.

Hřbitov údajně z 15. stol., doložen v první pol. 18. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1715. Rozšířen 1750 a podruhé v r. 1924 do velikosti 1308 m2. V r. 1938 byl devastován nacisty. Dlouho chátral, po r. 1989 ve správě FŽO. Zachováno 350 stél, nejstarší jsou na hřbitovní zdi. Hřbitov uzamčen.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židovský hřbitov v Mariánských lázních je nejmladším pohřebištěm tohoto druhu v okolí. Byl založen roku 1875, ve třicátých letech minulého století byl rozšířen. Je zde pohřben filozof Theodor Lessing, zavražděný roku 1933 nacisty. Je dodnes používán. Část náhrobků pochází z Kynžvartu a Tachova.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov v Údlicích byl postaven roku 1864 jako náhrada starého, pocházejícího ze 16. století. Byl poničen nacisty za války. Je ohrazen zdí a nalézá se zde zdevastovaný památník obětí pochodu smrti, pohřbených v hromadném hrobě.

Rozsáhlý židovský hřbitov, založený v polovině 17. století na pozemcích, které Židům věnoval hrabě Magnis. V 18. stol. na něj byly přeneseny náhrobky ze zaniklého starého hřbitova. Na ploše 5093 m2 se dochovalo cca 1500 náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl v padesátých letech 20. století.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov o rozloze 1183 m2 byl založen v 17. století. Dochovalo se cca 100 náhrobků, nejstarší je datován rokem 1687. Část nejstarších náhrobních kamenů je zazděna do hřbitovní zdi. Hřbitov byl užíván do počátku 2. světové války, poté chátral. Je jen těžce přístupný, obklopený soukromými pozemky.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice