Výsledky hledání míst

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

Nevelký jednopatrový klasicistický zámek s rozsáhlou zahradou nechal jako své sídlo po roce 1819 postavit Jan Baier. Jeho syn Heřman jej vlastnil až do poloviny 19. století. V roce 1945 byl zámek, jenž byl zároveň součásti statku, zkonfiskován a přešel do majetku státu. Dnes je využíván jako byty.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.