Výsledky hledání míst

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Starý židovský hřbitov v Tachově byl založen někdy před rokem 1615. Používán do roku 1933, poškozen nacisty. Zmenšený v 60. a 70. letech 20. století, v 80. letech hrozila jeho likvidace. Po roce 1990 byl rekonstruován, zachovalo se na něm 198 náhrobků z různých období. Památkově chráněný od r. 2007.

Starý židovský hřbitov v Chodové Plané založen kolem r. 1686 a využíván do r. 1890, kdy byl nahrazen novým hřbitovem o 700 m jižněji. Jako součást zámeckého areálu památkově chráněn od r. 1958.

Kaplička z r. 1793 s malým zvonem.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Dřevěná kaple, pod vrcholem Stožecké skály (Stožeckým hradem) v I. zóně Šumavského chráněného území, je ukázkou lidové řežbářské práce. Byla postavena v první polovině 19. století při prameni léčivé vody a obnovená v roce 1988.

Střed Království českého, který žádným středem není a místo je opředeno tajemstvími a dodnes nevysvětlenými pohnutkami tvůrců vystavění křížů. Dodnes se zachovaly kříže dva. Prostřední křížek byl na vrcholu poničen vandaly.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Svatý obrázek Panny Marie pořízený vděčnými rodiči za záchranu syna, který spadl ze stromu. Původně umístěn na tomto stromě, po uhynutí stromu umístěn na dřevěném sloupku, ohrazeném dřevěnou ohrádkou.

Výklenková kaplička, ohražená zdí z lomového kamene. Pravděpodobně místo pohřbu obětí incidentu z třicetileté války.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.