Výsledky hledání míst

Budova bývalé koželužny z 18. století s barokními štuky a rokokovými prvky na fasádě. Objekt je kulturní památkou.

Neomítaná zděná stavba z kamene na půdorysu písmene L nedaleko hradu. Dobře dochovaná barokní stavba z let 1744-1746. Součást městské památkové zóny Nové Hrady.

Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Další typizovaná konstrukce se od roku 2004 tyčí nedaleko vrchu Kozinec (608 m) u obce Vidochov. Dosahuje celkové výšky 55 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází 33 metrů nad zemí. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti.

Ocelová telekomunikační věž – rozhledna, vysoká 55,5 m (601 m n. m.), vyhlídková plošina ve výšce 32,8 m. Od r. 1936 zde stála turistická chata s rozhlednou, resp. dřevěnou triangulační věží, sloužící jako rozhledna. Věž zničil r. 1939 blesk. R. 2001 byla pro veřejnost otevřena současná rozhledna.

Rozhledna (35 m, 456 m n. m.), která byla společně s turistickou chatou postavená r. 1930 Klubem československých turistů. Projekt vytvořil arch. Jaroslav Beránek. Po r. 1948 byl objekt znárodněn a začal sloužit hlavně jako restaurace. R. 2008 byla provedena rekonstrukce interiéru rozhledny.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.