Výsledky hledání míst

Románská rotunda z přelomu 11. a 12. století, upravena barokně začátkem 18. století. Zrušena 1784, poté sklad a výrobna nábojů, obydlí chudiny. Puristická restaurace 1878-80 (Antonín Baum), statické zajištění po roce 1917 (Antonín Wiehl) s pomocí železobetonového věnce.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Pseudorománský kostel byl postaven v l. 1876-1878 po ničivém požáru města, který zničil mj. i předchozí kostel. Nový kostel byl vystavěn na jeho místě. Hlavní oltář zdobí obraz od uznávaného malíře církevních obrazů Josefa Vojtěcha Hellicha (1807-1880).

Renesanční kostel s klasicistně-empírovým průčelím stojí na místě původní lesní kaple. R. 1617 byla přestavěna na kostel na popud majitele panství hraběte Bruntálského z Vrbna. R. 1848 byl kostel přestavbou zvětšen a rozšířen. V l. 2002-04 bylo provedeno statické zajištění kostela.

Farní kostel sv. Martina v Javorné (Gabhorn) byl postaven v 16. století v pozdně gotickém či renesančním slohu. Kostel byl jednolodní, obdélný, snad s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž byla sakristie s dřevěnou věží. V roce 1888 byl do základů zničen při požáru obce a nikdy nebyl obnoven.

Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.

Kousek za Prahou najdeme zachovalou románskou rotundu zasvěcenou sv. Martinu, kterou založil sv. Vojtěch po návratu z Říma.

Původně románský kostel přestavěný v 16. stol. goticky a koncem 18. barokně. Uchoval v sobě prvky všech tří slohů, upoutá výraznou věží se zachovalým dřevěným patrem.

Vrcholně gotický kostel, zmiňován již v r. 1320, související s tvrzí pánů ze Střímelic v těsném sousedství. Raně barokně přestavěn v r. 1623, do pozdně barokní podoby přestavěn ve 30. letech 18. stol.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.