Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 7863 záznamů, 50 / 525 stran, vyhledáno za 0.4 sec
 Husův sbor
230.9 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Zábřeh
Funkcionalistický Husův sbor Církve čs. husitské byl postaven v l. 1932–33 (Ing. arch. Josef Kittrich). Stůl Páně vytvořil Ing. arch. E. Rabenstein, Kristus na kříži je dílem řezbáře Fr. Koupana, fresky M. Jana Husa a J. A. Komenského prof. J. Obšila. Sbor poničen bombardováním r. 1945, opraven.
 Husův sbor
288.0 m. n.m.
kostel Církve československé husitské
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Tuchoměřice
Kostel Církve československé husitské vystavěn r. 1931. Moderní kostel, obdélná stavba s obdélnou sakristií. V interiéru socha Krista od sochaře Josefa Drahoňovského. Kostelní věž je opatřena třemi zvony. Kostel zařazen do Soupisu uměleckých památek Čech.
 Husův sbor
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Heřmanův Městec
Husův sbor v Heřmanově Městci je sakrální stavba z let 1927-1929, která byla postavena podle projektu arch. Františka Potůčka pro potřeby církve československé husitské založené na počátku r. 1920. Svému původnímu účelu slouží dosud.
 Husův sbor (chrám sv. Paraskevy)
286.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Blansko
Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.
 Husův sbor a pomník
213.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kolín
Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.
 Husův sbor církve československé husitské
520.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, České Budějovice
Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.
 Husův sbor církve čs. husitské
Sbor apoštola Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Police nad Metují
K otevření sboru Apoštola Pavla církve československé v Polici nad Metují došlo v r. 1920 a r. 1937 byl zakoupen pozemek pro stavbu svatostánku. Kostel církve českomoravské (dnes Církev československá husitská) byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu místního architekta Jaroslava Šlambora.
 Husův sbor církve čs. husitské
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Slezská Ostrava
Funkcionalistická stavba Husova sboru s modlitebnou a zvonicí dle projektu J. Dvořáka a C. Kučery na Jeronýmově ulici ve Slezské Ostravě. Základní kámen položen 13. 7. 1924.
 Husův sbor na Vinohradech
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Vinohrady
Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930-1933 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém slohu pro Církev čs. husitskou. Tvoří jej modlitebna, věž a obytný dům, spojené v jeden celek. Pod modlitebnou je od r. 1938 kolumbárium, zvýšené od r. 1947 o druhé patro.
 Husův sbor ve Vršovicích
218.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Vršovice
Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.
 IX. zastavení křížové cesty Apoštolská desítka
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Knínice
Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.
 Janovská křížová cesta s pramenem
710.0 m. n.m.
Klamtova křížová cesta
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Hraničná
Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.
 Jarischův kříž
305.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Lvová
Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.
 Jeruzalémská kaple na Rybníčku
220.0 m. n.m.
Umrlčí kaple
sakrální památky - kaple, zaniklý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.
 jesuitská kolej s kostelem sv. Františka a Ignáce
466.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Březnice
Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.