Výsledky hledání míst

Bývalý německý evangelický kostel postavený v letech 1901-02 podle plánů německého architekta Maxe Löwe. Od roku 1946 patřil české evangelické církvi a od 60. let 20. stol. využíván jako sklad knih.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.

Funkcionalistická stavba postavena v letech 1935–36 podle projektu architekta Otto Eislera. Jediná dochovaná brněnská synagoga, dodnes slouží k bohoslužbám.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.

Synagoga v maursko-byzantském slohu (arch. Franz Macher) byla postavena v l. 1863-1864 na místě pův. dřevěné Staré synagogy z 1 pol. 17. stol. / zbořena v 2. pol. 19. stol. R. 1943 byla přeměněna na galerii Městského muzea. Majitelem je Církev čs. husitská. V l. 1994-1995 provedena rekonstrukce.

Novogotická kaple z r. 1905, nikdy nevysvěcena, později s přistavěným chudobincem, pak školou, dnes penzion. Kaple přeměněna na restauraci. Část obce v letech 1987-1997 vystěhována, zbořena a zaplavena vodním dílem Slezská Harta.

Na moravičanské návsi vedle sebe stojí dva sloupy se sousoším Panny Marie s dítětem. Nový sloup postaven, aby nahradil starý mariánský sloup. Ke stržení původního sloupu nedošlo, stojí tak na moravičanské návsi mariánské sloupy dva. Sloup i okolní prostranství je od roku 2016 po rekonstrukci.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Nový židovský hřbitov z r.1835. Poslední pohřeb kolem roku 1950. Dochováno 239 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1859.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).