Výsledky hledání míst

Secesní kostel z r. 1915 stál původně v Brně jako vojenský kostelík. Po 2. světové válce odsvěcená a zchátralá stavba určena k přesunu do Oslnovic, k němuž z politických důvodů došlo až r. 1969. Znovu postaven až v letech 1993-1996. Nyní filiální kostel ve farnosti Bítov s pravidelnými bohoslužbami.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860–64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeňského sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.

Barokní kostel byl postaven r. 1771 na místě starší kaple, jejímž pozůstatkem je místnost pod věží. Kostel může pojmout až 400 lidí. Nachází se na návsi v centru obce Lobodice. Mše se zde konají v neděli v 10.30 hod.

Kostel je původně románská stavba z pol. 13. stol. Goticky přestavěn v první čtvrtině 15. stol. Do dnešní doby dochovány gotické úpravy východní části. První barokní přestavba kostela proběhla před r. 1655. Při poslední přestavbě r. 1787 získal současný vzhled. Poslední úprava v roce 1902.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.