Výsledky hledání míst

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Původně raně gotický kostel připomínán v roce 1261. Presbytář s křížovou klenbou přistavěn kolem r. 1360. Jižní renesanční předsíň z let 1542–1544, uvnitř profilovaný portál ze 13. století. Hranolová věž byla postavena koncem 16. století.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Kostel starokatolické církve byl v Jablonci postaven v letech 1900–02 podle projektu Josefa Zascheho v čistém secesním slohu. Přes poválečný úpadek církve i místní obce se zachoval ve výjimečně čisté podobě, v současnosti postupně rekonstruován.

Jednolodní, původně gotický kostel přestavěný kolem roku 1532 a obnovený barokně. Na vnější stěně lodi zazděna deska s letpočtem 1532 se jménem Mistra Jana Husa. U kostela zděná zvonice.

Kostel se v Konárovicích připomíná poprvé roku 1352, původní stavba zřejmě gotická. Barokní přestavba 1683, novogotická 1882–8. Z původní stavby dochován portál s presbytáře do sakristie a renesanční náhrobníky. Zařízení jednotné novogotické.

Kostel z pol. 14. stol. jako farní uváděn r. 1358. Tehdy zasvěcen sv. Mikuláši. Současný empírový kostel vystavěn v letech 1832–3. Zařízení kostela převážně z 2. tř. 19. století. Kostel je trojlodní obdélná stavba s průčelní věží, čtvercovým presbytářem a čtvercovou osově umístěnou sakristií.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

V místě zřejmě dřevěného předchůdce z poč. 16. stol. nechal majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína v l. 1602-4 postavit pozdně goticko-renesanční hřbitovní kostel, stavitelem byl Oldřich Balzer z Nisy. Po r. 1653 byl kostel barokně upraven. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Na dnešním Dolním předměstí je doložen dřevěný kostel kolem r. 1500. Ten byl na počátku 18. století stržen. Na jeho místě byl roku 1752 postaven současný zděný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Koncem 18. století byla přistavěna věž. Hlavní oltář je z 18. století a vytvořil jej J. Kramolín.

Původně středověký kostel, připomínaný poprvé roku 1359 prošel četnými přestavbami (1654 po požáru, 1753 přistavěna věž, 1802, 1808). Z gotické stavby se zachovaly obvodové zdi a několik kamenických prvků, klenba presbytáře barokní.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.

Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.