Výsledky hledání míst

Novogotický kostel z let 1862–1865 s věží vysokou 45 m stojí v centru Josefova Dolu. Uvnitř jsou obrazy chrastavského rodáka Wilhelma Kandlera. Následky poválečného chátrání odstranila rekonstrukce r. 1996.

Původně dřevěný kostel nahrazen v letech 1440-1512 gotickou trojlodní novostavbou s hranolovou věží. Opakovaně poškozen požáry a v průběhu válek, opravy v renesančním slohu. Dnešní vzhled z posledních úprav z let 1896-1898. Věž přístupná veřejnosti.

Barokní kostel Proměnění Páně postavený v roce 1704 a opravený v roce 1897 na významném místě zalesněného melafyrového vrchu Kozákovského hřbetu v n.m. 678m.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Rokokový kostel byl postaven r. 1764 na objednávku barona Karla Františka Skrbenského z Hříště na místě starého dřevěného kostela. Architektem byl patrně Jakub Pánek. Většina mobiliáře je rokoková. Autorem výzdoby oltáře a plastik je Jan Schubert. Vzácností jsou varhany s dvěma tisíci píšťal.

Špitální gotický kostel se poprvé připomíná 1407, několikrát barokně přestavěn po požárech, západní věž a kruchta přestavěny v l. 1838–42. Sousední budova staršího gotického špitálu, se kterou byl spojen chodbou, po roce 1945 zbořena.

Barokní kostel Rozeslání sv. apoštolů na starém hřbitově postaven v letech 1746-1748, opravován v letech 1817-1820 a 1844. Jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím se zařízením vesměs barokním. Nyní filiální ve farnosti Městec Králové.

Původně stála v Rybníku dřevěná kaple. Stavební povolení na stavbu kostela vydáno v roce 1877. Císař i císařovna na stavbu věnovali každý 100 zlatých. Finančně se podíleli i obyvatelé vesnice. Kostel vysvěcen 15. července 1882. Bohoslužby se v kostele konají jedenkrát měsíčně.

Obec založena Smilem z rodu Vítkovců. Původně gotický kostel ze 14. stol. přestavěn barokně roku 1677. Podstatná empírová přestavba v letech 1810–1812 a další opravy v letech 1903 a 1927. Hlavní část inventáře pseudorenesanční z 2. pol. 19. století.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Farní kostel v Českém Dubu je poprvé připomínán roku 1291. Současná podoba pochází převážně z úprav po požárech v 17. století. Stavba pozoruhodné délky prorostla i hradební zdí města. Dnes obtížně přístupná v uzamčeném dvoře děkanství.

Kostel slezské církve evangelické augsburského vyznání v ulici Na Nivách. Stavba s novogotickými rysy podle projektu Edwarda Davida z roku 1932.

Současnému evangelickému kostelu z r. 1937 předcházela dřevěná kaple z r. 1872, přestavěná r. 1924 na zděnou kapli. V r. 1949 tvoří samostatnou farnost. V důsledku poddolování poklesl o 17 m. V r. 2001 proběhla oprava interiéru.

Novogotický evangelický kostel z režných cihel z let 1900–01 podle projektu arch. Julia Leischiga. Stavitelem byl místní Josef Berger.

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.