Výsledky hledání míst

Hranolová pozdně barokní boží muka patrně z konce 18. století oživují okolní rovinatou krajinu. Od roku 1958 jsou památkově chráněna.

Pozdně gotická boží muka z konce 15. století jsou ojedinělou sakrální stavbou tohoto druhu na jižní Moravě. Od roku 2002 jsou chráněna jako kulturní památka.

Kamenná barokní sloupková boží muka z počátku 18. století. Na soklu s psaníčkovou bosáží stojí sloup s mírnou entazí (soudkovitým rozšířením), na něm je čtyřboká kaplice s velmi mělkými nikami, završená komolým jehlanem a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Novogotická boží muka ve strmém svahu na okraji obce pochází z 2. pol. 19. století. Hranolová zděná stavba vyrůstající z kamenného, dole se rozšiřujícího kamenného soklu. Patrově členěna do tří nestejně velkých částí. Krytá křížovou sedlovou stříškou. Provedením ojedinělá boží muka v okrese.

Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Hranolová omítnutá zděná boží muka byla od základů znovu postavena v roce 2018.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Pilířová boží muka na severozápadním okraji obce, při silnici na úpatí terénního předělu. Datovaná do přelomu 18. a 19. století. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Pilířová boží muka na okraji vesnice, stojící u silnice, směrem na Záblatí. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Drobná zděná omítaná boží muka ve svahu u rozcestí nedaleko vsi. Z jaké doby pochází, nezjištěno; opravena v roce 2003. Hranolová na kamenném soklu, v horní zúžené části je kaplice s nikami na všech čtyřech stranách; v nikách (kromě zadní) malované obrázky; krytá valbovou stříškou s prejzy.

Pilířová boží muka na okraji obce z rozmezí konce 18. a 1. poloviny 19. století. Trojdílná kompozice na čtvercové základně. Střední díl má v průčelí půlválcovou niku, v níž bývala dávno již ukradená dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého. Krytá nízkou jehlancovou střechou s prejzy a dvouramenným křížem.