Výsledky hledání míst

Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice postavili Ubelliové v l. 1713–14, v kapli jejich rodinná hrobka. R.1919 majetkem státu, po r. 1945 užíván státním statkem. Po r. 1989 prodán do soukromého vlastnictví. R. 2008 v nucené dražbě získán Nadačním fondem Koleč, po rekonstrukci plánováno muzeum včelařství.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

V letech 1769–1773 postaveno piaristické kolegium. Stavba gymnázia začala v roce 1805 a v roce 1806 byla dokončena. Budova členěná pilastrovým řádem zvětšená na symetrickou čtyřkřídlou dispozici, ve vstupní části věž. V letech 2001–2002 proběhla rozsáhlá obnova.

Piaristická kolej a gymnasium s kostelem sv. Kříže byly postaveny na místě starších objektů v letech 1758-1824. Vzdělávacím institucím sloužily i po odchodu řádu z Prahy v 70. letech 19. století, kdy se uvažovalo s demolicí kostela.

Unikátní obytný projekt z let 1948–1958 navržený architekty Hilským a Linhartem v duchu poválečné architektonické avantgardy slouží nejen jako obytný komplex, ale obsahuje i hotel, restaurace aj. Jedná se o největší realizaci kolektivního bydlení v ČR.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Místo zaniklé kamenné tvrze na jz. okraji intravilánu obce, v zahradě domu čp. 75. Založena před pol. 14. stol. pány z Količína. Později majetkem Šternberků a Prusinovských. Zaniká v době 30leté války či po připojení Količína k Holešovu r. 1654.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.