Výsledky hledání míst

V centru Velkých Karlovic se nachází dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka. V budovách fojtství z roku 1793 a bývalého kupeckého domu z počátku 19. století lze shlédnout expozice Karlovského muzea.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a r. 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. stol. V průvodcích dnes označovaná jako zámecká věž.

Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.

Rokokový lovecký zámek byl postaven v r. 1776 Filipem Kinským. Další majitel, Karel Alexandr Thurn-Taxis, který zámek koupil v r. 1823, jej přestavěl na myslivnu, která tomuto účelu sloužila až do 40. let min. stol. Dnes je zámek využíván k rekreaci

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Karlův most dal postavit císař Karel r. 1357. Stavbu vedl Petr Parléř. Dokončen byl r. 1402. Je 515 m dlouhý a má 16 mostních oblouků. Sochařská výzdoba 31 plastik vznikala v letech 1657-1938.

Turistické odpočívadlo pod přitesanou převislou skálou v Kunratickém Švýcarsku bylo nazváno Karlův odpočinek (Karlsruhe) na počest Karla Beckerta, předsedy zdejší pobočky německého Horského spolku, který se zasloužil o vznik a údržbu místních turistických zajímavostí.

Šestiboký altán Karlův stánek ze 70. let 19. stol. stojí na výběžku návrší Havlín nad zbraslavským zámkem a náměstím při červené turistické značce. Poskytuje vyhlídku na centrum Zbraslavi a soutok Vltavy s Berounkou. Před ním se nachází kříž z r. 1850.

Budovy bývalé bratrské školy a tiskárny v širším areálu někdejšího minoritského kláštera, darovaného Tovačovskými bratřím na přelomu 15. a 16. století. Po Bílé hoře klášter obnoven, objekty barokně přestavěny. Dnes soukromé.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Vzniklo sloučením několika domů zakoupených J. Rotlevem, které získala UK v roce 1383. Kolem r. 1600 upraven, vrcholně barokní vzhled z l. 1715–18 podle projektu F. M. Kaňky. Novodobě upraveno v l. 1947–1958 J. Fragnerem.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

Dnes zaniklý zámek vznikl přestavbou starší tvrze na přelomu 17.–18. stol. Po r. 1945 byl zámek zkonfiskován, sloužil různým úřadům, ale jeho stavební stav se vlivem poddolování zhoršoval a musel být v 50. letech 20. století zbořen.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.