Výsledky hledání míst

Barokní kameno-cihlová čtyřboká boží muka u Vícova jsou dokladem lidového stavitelství ze druhé poloviny 18. století. Od r. 1958 je tato drobná sakrální stavba památkově chráněna.

Boží muka u odbočky z Gregorovy ulice na místní komunikaci - u domu čp. 402. Pochází z 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba se dvěma profilovanými římsami, mezi nimiž jsou na všech čtyřech stranách niky s malbami a nápisy na plechu. Krytá jehlancovou stříškou s prejzy a kamenným křížkem.

Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.

Barokní pískovcová boží muka z r. 1651 stojí v Rooseveltově ulici při domu čp. 69. Na nízkém kvádrovém podstavci je datace a německý nápis, lucerna je opatřena mělkými nikami, zdobenými obrázky světců. Boží muka jsou zakončena kamennou koulí a kovaným dvouramenným křížem. Jsou opravená a udržovaná.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.

Pilíř z r. 1723 osazený sochou sv. Jana Nepomuckého s masivním podstavcem. Na čelní stěně letopočet opravy 1912. Reliéf Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, reliéfy sv. Šebestiána a sv. Floriána v odění římského vojáka. Na zadní stěně reliéf sv. Václava v knížecím odění.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidového umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Pilířková žulová boží muka z počátku 18. století jsou součástí souboru, souvisejícího s poutním kostelem Nejsvětější Trojice. Na čtyřbokém podstavci je trojboký odstupněný dřík ukončený trojbokou hlavicí, zakončenou železným trojramenným křížem na vrcholu. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích. Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.