Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Poutní kostel na Makové Hoře postaven v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem z podnětu Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Vysvěcen 5. října 1723 pražským biskupem J. R. Špork.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742

Farní kostel sv. Jana Křtitele a Václava na románských základech, barokizován v letech 1693-1719, klasicistně upravován v letech 1803 a 1880. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna v letech 1718–1719. Kostel pravidelně opravován a udržován. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele postaven v l. 1521-30 na podnět měšťana L.Formana. Obnoven jezuity v l.1675-92. Při kostele významný hřbitov.

Kostel post. v pol. 13. století v místě starší svatyně. Upravován v letech 1726, 1894 a 2006. Obklopen funkčním hřbitovem s památnými lipami a jasany. V čtvercové lodi kopie barokního kazetového stropu, odsazený obdélný závěr je klenutý křížem.

Kostel pochází z roku 1344. Rozsáhlé úpravy v pseudorománském stylu provedeny v roce 1872 a při té příležitosti také prodloužen. Další stavební opravy a úpravy jsou datovány k roku 1935. Dochován v dobrém stavu až dodnes.

Původně románská rotunda z 12.st. připomínaná v r.1141. Sloužil jako farní kostel zaniklé vsi Obora. Pobořen husity, rozšířen v 1. polovině 16. století. Zrušen roku 1784 a přestavěn na obytný dům. Na hřbitově při kostele byla pohřbena řada osobností.

Moderní kostel z válečného období (1938–1942) navržený architektem ing. J. Čermákem .

Novorománský kostelík sv. Jana Nepomuckého v obci Stříbřec vznikl r. 1861 přestavbou dřevěné kaple z r. 1650. Nyní filiální kostel ve farnosti Chlum u Třeboně bez pravidelných bohoslužeb.