Výsledky hledání míst

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta postaven vně hradeb Bruntálskými z Vrbna kolem r. 1612. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později nahradil hlavní. Drobná stavba s opěráky, malým presbyteriem a šindelovou střechou s věžičkou.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.

Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".

Novodobý drobný kostel sv. Karla Boromejského v písecké městské části Hradiště byl postaven r. 2000 na neobvyklém půdorysu šesticípé hvězdy. Projekt vypracoval arch. Pavel Veřtát. Je filiálním kostelem ve farnosti Písek s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel byl postaven v l. 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Klasicistní kostel sv. Karla Boromejského postaven v letech 1872-1874. V současnosti kostel pro veřejnost uzavřen. Mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před kostelem jsou památkově chráněny.

Kostel sv. Kateřiny pochází z r. 1801. Jednolodní neorientovaná stavba na pravoúhlém obdélníkovém půdorysu je zakončena pravoúhlým presbytářem s okosenými rohy. Z presbytáře vybíhá na levé straně sakristie čtvercového půdorysu. V průčelí se nachází hranolová věž.

Barokní kostel z let 1639 -1642 na základech gotického hornického kostela ze 14. století; první zmínka o něm je z roku 1319. Poškodila jej povodeň 1635, požár 1662 a povodeň 1714. V polovině 19. století byl kostel zkrácen při budováním mostu přes řeku Sázavu. Současnou fasádu získal v roce 1890.

Obec Vilémov je prvně zmiňována r. 1368. Její dominantou je farní barokní kostel sv. Kateřiny, který nechal postavit v r. 1758 hrabě František Reginald. Nedaleko stojí kříž s Ukřižovaným z r. 1838 a budova fary.

Pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny ze 17. stol., upravený v 18. stol. zchátral po 2. světové válce. Před demolicí ho zachránila iniciativa obce, občanů i německých rodáků na přelomu tisíciletí. Prochází postupnou obnovou.

Původně jednolodní gotický kostel (doba založení nejasná) s pravoúhle zakončeným presbytářem. Přestavěný a upravený v letech 1712-1714. Roku 1852 nebo 1862 přistavěny obě boční lodi a od základu nově vystavěna věž. Po přestavbách nyní na půdorysu řeckého kříže. Památkově chráněný.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Kostel sv. Kateřiny je pozdně barokní sakrální stavba postavená na místě původně evangelického svatostánku z let 1610–1611. Hornické město, založené na počátkem 16. století, nese dodnes jméno této katolické světice. Dnes je opravený.