Výsledky hledání míst

Původně raně gotický kostel postaven ve Vidnavě snad na přelomu 60. a 70. let 13. stol. Přestavby ve 14. a 16. stol., zásadní změny zejména interiéru v 18. stol. (kruchty v lodi). Novorománská úprava 1883–4. Kostel obklopuje bývalý hřbitov.

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Klasicistní stavba z roku 1789 s obdélnou lodí, odsazeným trojboce zakončeným závěrem s osově navazující čtyřbokou sakristii a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář převážně klasicistní. Ve zdi hřbitova empírové náhrobky z roku 1825, u vstupu kaple Panny Marie Lurdské z r. 1938.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Pozdně barokní kostel ve Vranové Lhotě byl postaven v letech 1788 - 1792 v místě starší barokní kaple, ze které se zachoval pouze vzácný oltář. Kostel byl v r. 1999 zrekonstruován.

Kostel je postaven v románském slohu, vedle něj je hřbitov, na němž byly odkryty hroby z doby raného křesťanství. Zvonice pochází z r. 1858 stejně jako socha sv. Ludmily od Josefa Maxe. Při opravě r. 1929 byl ze střechy odstraněn kamenný kříž, který byl zazděn do zdi hřbitůvku.

Barokní kostel postavený na místě starší kaple v letech 1721-1723. Barokní sochy na konci parku před západním průčelím kostela (mezi VII. a VIII. zastavením) z 30. let 18. století; sochy evangelistů a krucifix kolem kostela z let 1840-1850; křížová cesta v parku z 19. století. Památkově chráněno.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Barokní kostel sv. Kateřiny Sinajské či Alexandrijské v Lidečku z r. 1700 nahradil starší stavby doložené od let 1330-1340. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Bezvěžový kostel sv. Kateřiny z poloviny 14. stol. je zachován v podobě po opravě r. 1907. Stojí na vesnickém hřbitově a v jeho sousedství samostatná zvonice ze 16. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem. Kostel nyní filiální ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Zachovalý kostel z 14. století. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena. Najdeme v něm obraz sv. Benedikta, obraz sv. Prokopa, sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Kiliána, varhany z roku 1842.

Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.

Zaniklý pozdně románský kostel ze 13. století, součást starší – rovněž zaniklé – osady na Trstenické stezce. Kostel si až do svého zrušení v roce 1787 zachoval románskou podobu. Dochovala se část zdiva vyznačující půdorys.