Výsledky hledání míst

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.

Barokní farní kostel s rokokovým interiérem. Postaven v l. 1763-67 na místě 24 vyhořelých stodol zdejším stavitelem N. Orlíčkem. Je na půdorysu kříže, ramena tvoří sakristie a kaple sv. Inocence.V r. 1775 kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a pilířovými branami.

Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.

V letech 1791-1792 byl postaven kostel, fara a církevní škola. K posvěcení chrámu došlo 23. května 1802. V letech 1946-1947 byl chrám upraven a dne 3. července 1947 znovu posvěcen. V roce 2015 došlo k demolice historické fary. Současná farní budova vznikla v letech 2011-2015.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Kostel se poprvé v Malém Březně připomíná poprvé roku 1334. Částečně dřevěnou stavbu, doplněnou roku 1597 mohutnou věží, poškodil požár 1633. Obnova proběhla 11 let nato, zásadní přestavba 1723–5, další úpravy v 19. století. Opraven 1996–8.

Původně pozdně gotický kostel z 15. století. Barokně přestavěn roku 1754 J. Sieglem. Původně zde byl instalován renesanční oltář, za dramatických okolností zachráněný z půdy vintířovského zámku. Po roce 1945 kostel zchátral, dnes bez zařízení, opravován.

Původně gotická kaple z poloviny 14. století, rozšířena v 16. století a radikálně přestavěna v roce 1897. Zachovány fragmenty gotických prvků. Kolem hřbitov s barokní bránou a márnicí.

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.

Původní románský kostel připomínán r. 1137. Ve 14. st. vystavěn gotický kostel sv. Jana Křtitele, který byl v r. 1726 přestavěn barokně podle plánů J. B. Santiniho-Aichla.

Pseudogotický kostel z let 1908 - 1913 vystavěný stavitelem Gabrielem z Prahy podle staršího plánu z roku 1901 od architekta Frant. Mikše.

Původní gotický kostel zde stál již r.1296. R.1585 přestavěn renesančně. Z té doby pochází kostelní věž bez krytu. Poč.18. stol. kostel přestavěn barokně. Presbytář vystavěn r.1722, chrámová loď přestavěna r.1733 a Mariánská kaple přistavěna r.1858.

Románský farní kostel postavený ve 12. století. Z původní stavby zachována věž a apsida. Přestavován v 15. a 16. století, barokně v letech 1726–1734 za účasti moravského architekta F. A. Grimma.