Výsledky hledání míst

Boží muka opatřena latinským nápisem. Datovaná rokem 1705. Zděná, hranolová boží muka. V horní části tři niky, kde bývaly umístěny svaté obrázky. Místo slouží k zastavení a modlitbě. Památka je evidována jako zachovalá a volně přístupná.

Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Klasicistní zděná boží muka patří do souboru zastavení křížové cesty ze Znojma do Hlubokých Mašůvek. Zachytilo je už 1. vojenské mapování. Jsou nezvykle bohatě členěna, v nejhlubší nice stojí soška Ježíše Krista, v mělkých čtvercových nikách jsou pak vymalovány jednotlivé výjevy z křížové cesty.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Památkově chráněná boží muka barokního typu z počátku 19. století u areálu Mysliveckého stadionu v Brně - Králově Poli. V roce 2000 opravena a doplněna novými malbami. První zastávka poutní cesty do Vranova.

Mohutná žulová pozdně gotická boží muka ze 16. stol. bývají připisována rožmberské huti. Mohutný pilířek má průřez skoseného čtyřúhelníku, kaplice je tvořená několika deskami, jedna z desek v zadní části chybí, vrchol kaplice je značně zvětralý. Opravována r. 1863, památkově chráněná od r. 1958.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Obílená žulová pilířková boží muka ze 17. století stojí na nevýrazném válcovitém podstavci. Dřík je šestiboký, zakončený výraznou stupňovitou krycí deskou. Nízká kaplice s mělkou obdélnou nikou je kryta asymetricky umístěnou stříškou s dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Pilířová boží muka z pískovce vysoké 3 m. V horní části s deskou na hlavici sloupu. Na ní osazena kaplice. V orámovaných plochách kaplice reliéfy. Boží muka jedna z nejstarších v regionu. Památkově chráněno od r. 1964.