Výsledky hledání míst

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Relativně nízká sloupková boží s barokním tvaroslovím stojí západně od obce Krásněves. Mají sloup vypuklý do soudkovitého tvaru (entasi), kaplice s mělkými prázdnými nikami je zakončena kamennou koulí. Boží muka nejsou datována. Nejsou památkově chráněná.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu jsou velmi pozoruhodnou památku raného novověku. Jedná se o pozdně renesanční sakrální památku z roku 1604, o čemž svědčí datace na desce vsazené do zadní strany kaplice božích muk. Renovována v roce 1930, památkově chráněna od roku 1958.

Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.

Zděná omítaná sloupková boží muka na čtvercovém půdorysu stojí u cesty k 1. bráně zdejšího hradu nedaleko barokní kaple. Jsou též barokní, postavená někdy v průběhu 18. století. Vhodně doplňují předpolí hradu, přestože jsou vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.

Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní zděná trojboká boží muka z druhé poloviny 18. století. Patří k typu pilířkových božích muk s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. V kaplici, která je netypicky vyšší než dřík, jsou hrotitě zaklenuté niky s plastikami světců. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.