Výsledky hledání míst

Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.

Barokní pískovcová boží muka z r. 1651 stojí v Rooseveltově ulici při domu čp. 69. Na nízkém kvádrovém podstavci je datace a německý nápis, lucerna je opatřena mělkými nikami, zdobenými obrázky světců. Boží muka jsou zakončena kamennou koulí a kovaným dvouramenným křížem. Jsou opravená a udržovaná.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1743, součást rozsáhlé skupiny batelovských božích muk z 17. a 18. století. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Na jeho přední straně je nápis NÁKLADEM / JANA MACI / 1743. Dřík je hranolový, se zkosenými hranami. Krycí deska a kaplice chybí.

Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.

Sloupková pozdně gotická boží muka v prostoru návsi. Datována okolo roku 1500. Památkově chráněná.

Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.

Trojboká pilířová boží muka byla postavena v jižní části obce Křoví pravděpodobně v 19. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech třech stranách kaplice jsou niky, v čelní, segmentově zaklenuté, je novodobá soška. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu jsou velmi pozoruhodnou památku raného novověku. Jedná se o pozdně renesanční sakrální památku z roku 1604, o čemž svědčí datace na desce vsazené do zadní strany kaplice božích muk. Renovována v roce 1930, památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Torzo pilířových žulových božích muk pozdně gotického typu, součást trhovosvinenského souboru ze 16. století. Dochoval se vysoký sokl, část osmibokého dříku a masivní vrcholová kaplice. V přední stěně je otevřená obdélná nika, ze všech stran završená trojúhelnými štítky. Vrcholový kříž chybí.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Kamenná boží muka z roku 1869 u vsi Dolní Vltavice. Před zatopením přehradou Lipno zde stávalo městečko, poprvé zmíněné r. 1268. Boží muka stávala u příjezdové cesty od Černé v Pošumaví.

Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.