Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Barokní kostel sv. Barbory a sv. Michala z let 1730-333 stojící na místě původního dřevěného kostela z r. 1300. V polovině 19. století upravován.

Původně zřejmě gotický kostel ve Spořicích stojí na ostrůvku, vytvořeném v ploše rybníka. Přístup zajišťovaly dva můstky, kdysi spalné či zvedací. Dnes je kostel ve velmi špatném stavu s četnými statickými poruchami, nepřístupný.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Původně románská stavba ze 12. st. se zbytky románské nástěnné malby. Z té doby pochází loď se 2 kruhovými věžemi. V r.1360 byla přistavěna gotická loď. R. 1735 byly provedeny úpravy. R. 1918 kostel vyhořel. Průběžně opravován do r. 1983.

Barokní kostel byl postaven v l. 1717-1720. Interiér kostela vyzdobil v l. 1723-1749 obrazy a freskami známý barokní malíř Jan Kryštof Handke. Údajně zázračný obraz Panny Marie Sedmibolestné byl dovezen r. 1687 z kláštera v polské Čenstochové. Kostel a bývalý hřbitov ohrazuje památkově chráněná zeď.

Kostel byl postaven v pozdně gotickém stavebním stylu koncem 15. stol. V období pozdní renesance (1580-1620) k němu byla přistavěna věž, r. 1715 barokní kaple. R. 1786 byl kostel barokně přestavěn. Další stavební úpravy byly provedeny v 2. polovině 19. století.

Goticko-renesanční trojlodní síňový kostel z let 1569–71 na návrší nad dobrovickým náměstím na místě tvrze, v jejímž areálu snad stál i jeho předchůdce. Masivní věž v ose západního průčelí (F. I. Prée) zřejmě nahradila roku 1755 dřevěnou zvonici.

Kostel byl založen r. 1332. Po husitských válkách zde byl znovu potvrzen samostatný farář až r. 1722. Kostel byl na popud faráře J. A. Horníka v l. 1731-1736 zvětšen. R. 1759 ho Marie Terezie Savojská dala opravit. Báň věže pochází z r. 1884. Jednolodní kostel má vnitřní vybavení z 18. a 19. stol.

Jádro kostela ze 14. století. Přestavěn v 1. polovině 18. století barokně. Okolo kostela je zaniklý hřbitov s osmibokou barokní kostnicí.