Výsledky hledání míst

Kámen s pamětní deskou na místě někdejší radnice v Kamenici připomíná slavného rodáka a představitele hudebního klasicismu Františka Vincence Kramáře-Krommera (1759-1831), současníka Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) a Ludwiga van Beethovena (1770-1827).

PP Kamenárka na jihovýchodě Štramberka, vyhlášena v r. 2001. Poslední volně přístupná lokalita s bloky tithónských štramberských vápenců. Útočiště mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů.

Přírodní jezero, které vzniklo r. 1785 zatopením kamencového lomu. Je široké 240m a dlouhé 676 m, hloubka až 3,25m. Jediné přírodní kamencové jezero na světě. Voda obsahuje dusitany, dusičnany, chloridy, amoniak a železo.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Původní tvrz pocházela z r.1488. Na zámek přestavěna v r.1639. Další přestavba v r.1794 a znovu v r.1840. Pozdně renesanční a raně barokní podoba tehdy byla nahrazena klasicistní. Poslední přestavba proběhla koncem 20. a poč. 21. st.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.

Původně hrad z roku 1248. V letech 1580-1593 přestavěn na renesanční zámek. Průčelí a třípatrová nárožní věž jsou klasicistní z 19. století.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň chrání vzácně dochovaný soubor roubených a hrázděných lužických domů z 18.–20. století, jen minimálně narušených nevhodnými modernisacemi. Ves nebyla ve větší míře zasažena ani chatovými novostavbami.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.