Výsledky hledání míst

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří (snad z 18. nebo 19. století) mají hranolový podstavec, dřík ve tvaru bachraténého toskánského sloupu s čtyřbokou (pravděpodobně mladší opravenou) kaplicí. Jsou postavena severně od středu Žumberka v části Chudějov. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.

Drobná pískovcová památka. Má podobě sloupu s kapličkou. Dolní hranolová části dříku je datována rokem 1694. Na jednoduchém hranolu stojí nízký, masivní sloup s prstencem. Dřík se zdola nahoru zužuje. Doklad lidového kamenictví. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Pozdně barokní boží muka u silnice z Valtic do rakouského Schrattenbergu z pozdního 18. stol. Zděná omítaná masivní pilířová muka, dekorovaná kruhovými medailony v rozích zaoblených vpadlin. Vrcholí hranolovou kaplicí na profilované římse s pravoúhlými nikami, zakončenou stanovou stříškou s křížem.

Pilířová boží muka na okraji obce z rozmezí konce 18. a 1. poloviny 19. století. Trojdílná kompozice na čtvercové základně. Střední díl má v průčelí půlválcovou niku, v níž bývala dávno již ukradená dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého. Krytá nízkou jehlancovou střechou s prejzy a dvouramenným křížem.

Barokní boží muka stojí při staré cestě z města k brodu přes řeku Dyji. Mají atypický vzhled - kulatý podstavec, hranolovitý - zužující se - dřík zdobený ornamenty, zasklenou lucernu, ve které je reliéf tváře Krista. Není na nich viditelný žádný nápis ani datace. Vytesána byla z místního vápence.