Výsledky hledání míst

Hřbitovní kostelík vznikl na severním okraji Českého Dubu jako luterský před rokem 1590. Barokní obnova roku 1681, ze 17.–18. století pochází většina vnitřního zařízení. Obklopen fungujícím hřbitovem s řadou sepulkrálních památek.

Zchátralý kostel postavený v letech 1806–1807 v západním cípu rozlehlé návsi s jednolodní dispozici s půlkruhovým závěrem a věží v západním průčelí.

Pozdně barokní chrám na místě gotického farního kostela, připomínaného r 1352. Nechal jej vystavět v l. 1753–54 J. J. Hillebrand, rytíř z Brandau podle návrhu Ignáce J. N. Palliardiho. U kostela je barokní kostnice, přičítaná rovněž Palliardimu.

Nejsevernější kostel na levém břehu Labe v Čechách vznikl r. 1747 v plavecké a dřevařské vsi Dolní Grunt (nyní Dolní Žleb) jako dřevěný. Dnešní podobu získal r. 1830, po r. 1945 zchátral. V posledních letech provedeny první zajišťovací opravy díky občanskému sdružení. Přístupný i při noci kostelů.

Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.

Kostel původně hřbitovní z r.1555. Hřbitov zrušen roku 1950. Kostelní zvony z r.1830. Oltářní obraz z r.1881. Kostel měl být zbourán za knížete Liechtenštejna při stavbě Plumlovského zámku. Do r.1804 u kostela stával větrný mlýn.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou byl postaven v letech 1700-1701 podle plánů Marka Antonia Canevalleho na místě starší stavby z r. 1563. Od r. 1764 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostelík postavený na pohanském božišti po příchodu křesťansví. Na místě stával raně gotický kostel doložený v r. 1357. Dnešní podoba po barokních úpravách v 19. století.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Raně gotický špitální kostelík Nejsvětější Trojice ve Šternberku. První zmínka o kostelu pochází z 3. února 1376 z listiny, kterou vydal olomoucký biskup Jan ze Středy v Kroměříži.

První kostel, románský, později goticky přestavěný, byl postaven r.1237. Při stavbě nového kostela přestavěn na faru. Současný chrám Nejsvětější Trojice postaven v l.1750–57. I přes pozdější opravy, jeho podoba z doby výstavby zůstala nezměněna.

Římskokatolický kostel z l.1788–89. Vystavěn v tzv. pololidovém slohu připomínajícím baroko. Od r.1999 kulturní památkou ČR. Část zařízení pochází ze zrušeného kláštera ve Fulneku. Nadoltářní obraz od B. Herberta z r.1706.