Výsledky hledání míst

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.

Zámek byl postaven v l. 1727 – 1730 na místě starší tvrze Ferdinandem ze Šercu. V r. 1761 byl zámek v majetku hrabat Renardů. Již v té době bylo nutné provádět statické zajištění stavby pomocí železných táhel. Posledními majiteli byla rodina Richterů

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Terénní zbytky po soustavě barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou. Postaveny rakouskou armádou v 80. letech 18. století.

Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.

Bývalá úklonná štola a výdušná jáma Bedřich ve Slezské Ostravě. Založena r. 1835. Konečné hloubky 199 m dosáhla v r. 1902, kdy byla zlikvidována hlušinou.

Zasypaná jáma Josef příslušející k dolu Anselm (nyní hornické muzeum OKD) v Ostravě - Petřkovicích, při naučné stezce na vrch Landek. Má podobu kráteru o průměru cca 10 m.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Zaniklá středověká osada a tvrz, pokládaná za předchůdce města Frýdku. Založena patrně již koncem 12. stol. jako trhová osada obývaná knížecími horníky - jamníky. Jedna z teorií jí klade do prostoru Frýdku, druhá do Starého Města u Frýdku.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Janečkův mlýn byl vybudován okolo r. 1898. Stavba je tvořena velkou třípatrovou budovou, okolo které stojí budovy další. Dlouhá léta nebyla tato stavba využívána. Oprava střechy proběhla v 90. letech. Dnes pomalu chátrá.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.