Výsledky hledání míst

Kostel postavil postaven jako součást kláštera trinitářů v letech 1708–1713. Stavbu podle projektu Ottavia Broggia realizovali Kryštof Dientzenhofer a Johan Georg Aichbauer. Klášter zrušen za Josefa II. a zbořen v roce 1899.

Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Původní klášter tvoří několik církevních budov. Byl založen r. 1881 řádem sv. Voršily za účelem vzdělávání. Stavitelem Johann Gröger. R. 1884 povoleno zřízení obecní školy. Postupně probíhala přístavba, v l. 1896–97 postavena nová kaple Panny Marie. R. 1948 konvent zrušen. Dnes je zde škola.

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Původní areál kláštera františkánek z r. 1651, převzal po jeho zrušení Josefem II. řád sv. Voršily, který mu vtiskl současnou podobu. Za komunismu byl znárodněn a v r. 1991 vrácen. Dnes je v objektu obchodní dům a kostel spravuje řeckokatolická církev.

Raně barokní komplex klášterní a školní budovy při kostele sv. Voršily z let 1674 – 1679. Kostel, barokní sálová stavba z let 1699 až 1704 je od Marca Antonia Canevalle.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.